Zatímco já sama šetřit vážně neumím, tak syna jsem to kupodivu naučila.
Štvalo mě, že utrácí vážně hodně. To mu bylo tak asi 10 nebo 11. Na výlety jsem vždy dětem dělala a dělám kuřecí řízečky, nakrájela a vyjádřila jablíčka, koupila jsem jim colu, žvýkačky, bonbóny, sušenky, čokoládu, brambůrky. Nic zdravého, já vím. Kdo chce z dětí ale na výlet celozrné dobroty? No to asi nechme stranou. Takže jsem tak počítala, že si koupí zmrzku, nebo něco na památku z výletu. Ale nic. Naše dítě zvládlo i tak utratit vše.
Tak jsem při dalším výletě řekla, že mu kapesné nedám. Ať si vezme 200,-- Kč z kasičky a kolik přiveze domů tak mu dám 2x tolik do kasičky. Takže napoprvé mě to stálo 240,-- Kč a napodruhé dokonce 320,-- Kč. Od té doby jsem zvýšila i kapesné a malej šetří a šetří.
Jenže na dceru taková praktika vůbec nezabrala. Je pravda, že ona peníze neprojí. Spíš si občas koupí u větnamce naušničky, či jinou parádu. Ale kapesné z výletu nepřiveze. Asi to na ní bylo brzy. Protože teď je jí teprve 12 let. Tak to asi znovu vyzkouším. Jestli máte nějaké své metody, jak naučit dítě šetřit, tak mi to určitě napište do komentáře
Vaše Rozálie