Bylo nebylo..... aneb co se děje tady si ani v televizi nevymyslí. ....
Jeden nejmenovaný řetězec středně velkých obchodů s potravinami, drogerií a drobností vyžaduje po svých zaměstnancích podepsat hmotnou odpovědnost. To by asi nebylo nic divného až na to, že v dnešní době to už nikdo nechce. Pokud třeba nepracujete v krámečku, kde je jedna prodavačka a vedoucí v jedné osobě, má pultový prodej a tak nějaké ztráty jsou celkem minimální. Ale když řetězec požaduje, aby v obchodě bylo pečivo i odpoledne a bylo tam tolik a tolik druhů ovoce a zeleniny atd. atd. atd. Odpisové rámce nedostačující..... A jako vždy v tom je ještě další problém.
Po předávající inventuře dostala nejmenovaná pokladní s platem cca 10 tisíc čistého k náhradě část manka ve výši cca 6 tisíc. V té době byla zaměstnankyní teprve 14 dní. Manažerka jí řekla, že ať jí to tam podepíše, že se to pak nějak udělá. Když jí vedoucí chránila, byla manažerkou manažerek zpražena, ať se stará o sebe.
No tahle vedoucí jim zatopila. Hned první měsíc se dožadovala doplacení mzdy dle dohody ..... chybělo 5 tisíc, další měsíc se opakoval stejný scénář. Ze všech stran člověk od dealerů a dalších vedoucích slyšel jenom stížnosti. Ty se také potvrzovaly praxí. A tak se ta vedoucí rozhodla, že odejde ve zkušební lhůtě. A tak se také stalo.
Protože dobře věděla, že musí požádat o inventuru, jinak zákon ukládá, že pokud při ukončení prac.poměru o inventuru nepožádá, zjištěný schodek zaplatí. Ale ona věděla, požádala a přesto se nestačila divit. Přestože si byla vědoma, že ztráty pokryjí odpisy chtějí po ní cca 10 tisíc. Nejenže upozorňovala na špatný kamerový systém, a další problémy, nikdo jí neposlouchal. Navíc asi dobře věděli, že vyčíslení inventury musí předložit do 1 měsíce. Datum výsledku byl totiž přesně měsíc po, ale doručení proběhlo až 2,5 měsíce po inventuře. I přes žádost být u předání spočítaného zboží jí to nebylo umožněno a na žádost, co tedy v obchodě chybělo, jí nebylo odpovězeno.
V poslední výplatě chybělo 7 tisíc. Zase byla neoblomná a žádala své peníze. Poslala i předžalobní výzvu. A tak se stalo, že kolos chtěl vyjednávat. A tak připravili dohodu, že jí nic nedluží. A manažerka jí povídala ve stresové schůzce na chodbě pohádku o tom, že to platí po tom, co jí to vyplatí. A tak chytrá vedoucí do dohody dopsala : s výjimkou nevyplacených mzdových nároků vyplývající z...... . A tak světe div se. Vše doplatili. Další papír vyžadoval podpis, že se to nikdo nedozví......
A naposledy jí bylo vyhrožováno, když řekla, že nejen kvůli inventurním tahanicím chce varovat další obětní beránky, že mají super firmu a jestli poškodí jejich dobré jméno, tak jí budou žalovat.
A tak se vedoucí, která nejdřív likvidovala v krámě myši, některé uplácala lopatou, stále volala po nápravě, pozvedla krám tak, že jí kontrola z zěmědělského úřadu pochválila, stáhla do ústraní. Než přišla myli uzeniny v octě a strhávali datumy uzenin, aby je prodali. Tak je jasné, že tam už nikdy nevstoupí.
Nejhorší rána byla citová. "Kamarádka", která se stala její zástupkyní, protože se za ní zaručila jí odměnila pomluvami a špínou .....
A kde je ten dobrý konec? Že teď už je někde jinde a poučená :-)
Vaše Rozálie